Kolik si OSVČ může dovolit splácet: jednoduchý výpočet před žádostí o půjčku

Žádost o půjčku se obvykle řeší otázkou „kolik si můžu půjčit". Užitečnější otázka je ale jiná: kolik si bezpečně můžu dovolit splácet měsíc co měsíc, aniž by mě to v horším měsíci položilo. U zaměstnance se to odhadne snadno z výplatní pásky. U OSVČ je to složitější – příjem kolísá a část peněz musí zůstat v podnikání na provoz.

1. Proč jednoduchý poměr „splátka k příjmu“ u OSVČ nestačí

U zaměstnance lze splátku bezpečně odhadnout jako podíl čisté mzdy. U OSVČ ale měsíční tržba není totéž co peníze, které si mohou nechat pro sebe – z tržby je nejdřív třeba zaplatit materiál, nájem provozovny, zálohy na pojištění nebo daně. Kdo počítá splátku z celé tržby, snadno si půjčí víc, než kolik mu nakonec v peněžence zbývá.

2. Co si OSVČ musí spočítat navíc

• Kolísavý příjem – místo jednoho měsíce je potřeba podívat se na průměr za posledních 6 až 12 měsíců, včetně slabších sezón.
• Provozní náklady – materiál, nájem, energie, paliva, software, pojištění – peníze, které firmou jen „protečou“ a nejsou k dispozici na splátku.
• Zálohy a odvody – zálohy na sociální a zdravotní pojištění a rezerva na daň se musí odečíst dřív, než se řeší cokoliv jiného.
• Existující závazky – pokud už OSVČ splácí jinou půjčku nebo leasing, tahle splátka musí počítat s tím, co zbyde až po nich.

3. Postup ve čtyřech krocích

1. Spočítejte průměrný měsíční příjem. Sečtěte, co jste za posledních 6 až 12 měsíců skutečně přijali na účet (ne co jste vyfakturovali), a vydělte počtem měsíců.
2. Odečtěte pravidelné provozní a osobní náklady. Vše, co platíte bez ohledu na to, jak se vám daří – nájem, zálohy na pojištění, rezervu na daň, splátky stávajících závazků.
3. Nechte si rezervu na slabší měsíc. Z toho, co zbyde, odečtěte ještě polštář – u sezónních oborů klidně 20 až 30 %, u stabilnějších živností méně.
4. Výsledek je váš bezpečný strop na splátku. Pokud nabízená splátka tento strop překračuje, nejde o to si půjčit méně výhodně, ale spíš o signál, že je potřeba řešit nižší částku, delší splatnost nebo počkat.

4. Modelový příklad

Ilustrativní čísla: grafička má průměrný měsíční příjem na účtu 42 000 Kč. Provozní náklady (software, technika, pojištění) a zálohy na pojištění a daň jí zabírají 14 000 Kč. Zbývá 28 000 Kč na osobní výdaje a splátky. Protože má dva slabší letní měsíce, odečte si rezervu 6 000 Kč. Bezpečný strop na splátku nové půjčky tak vychází na přibližně 22 000 Kč měsíčně – a to i v měsíci, kdy se práci zrovna nedaří tak dobře.

5. Kdy ani „bezpečnou“ splátku raději nebrat

• Výpočet vychází jen díky jednomu výjimečně silnému měsíci, který se nemusí opakovat.
• Rezerva na slabší měsíc by musela pokrýt i tuto splátku, a žádná jiná rezerva nezbývá.
• Splátka by byla jen o málo nižší, než kolik aktuálně vychází volný zůstatek – chybí prostor pro nic nepředvídaného.

Pokud se v tom poznáváte, stojí za to přečíst si, jak poznat zadlužení u více věřitelů najednou, než se do další splátky pustíte.

6. Jak se to liší od kapitálové mezery

Tento výpočet řeší jinou otázku než kapitálová mezera OSVČ. Kapitálová mezera je krátké, konkrétní období mezi tím, kdy musíte zaplatit vy, a kdy zaplatí vám – řeší se půjčkou na dny až týdny proti konkrétní faktuře. Bezpečný strop na splátku se naproti tomu týká dlouhodobějšího, opakovaného závazku, který musíte unést každý měsíc bez ohledu na to, kdy která faktura dorazí.

7. Co dělat, když výpočet vyjde nízko

Nízký strop neznamená, že se bez půjčky musíte obejít úplně. Pomoct může nižší částka, delší splatnost, nebo řešení toho, proč je volný zůstatek tak nízký – typicky pozdě platící odběratelé. Odpovědný poskytovatel by vám v takové situaci spíš nabídl nižší částku nebo žádost nechal na později, než aby vás zatížil splátkou nad reálné možnosti – více k tomuto přístupu najdete v části o zodpovědném půjčování.

Až budete vědět, kolik si bezpečně můžete splácet, je dobré porovnat to s tím, kolik si na IČO reálně můžete půjčit, a projít si kompletní průvodce půjčkou na IČO nebo přehled rychlé půjčky pro podnikatele a OSVČ. Aktuální podmínky najdete v ceníku, konkrétní kroky žádosti pak v článku jak získat půjčku.

Text má informativní charakter a nenahrazuje individuální finanční ani daňové poradenství.

Podobné téma: co dělat, když vám naopak dluží odběratel, si rozebíráme v článku odběratel platí pozdě, co dělat dřív, než sáhnete po půjčce. Než se do splátky pustíte, mrkněte i na to, kolik si na IČO vůbec můžete půjčit.