Finanční rezerva OSVČ: kolik si odkládat na zálohy, daně a výkyvy příjmů

Zaměstnanci chodí výplata každý měsíc ve stejný den a zálohy za ně odvádí zaměstnavatel. OSVČ nic z toho nemá automaticky – příjem kolísá, zálohy na pojištění musí poslat sama a jednou za rok přijde daňové vyrovnání, které může vyjít na tisíce korun navíc. Jediné, co vás v takové chvíli ochrání před půjčováním si na nouzi, je rezerva, kterou jste si na to postupně odložili.

1. Proč OSVČ potřebuje jinou rezervu než zaměstnanec

Zaměstnanec si rezervu buduje na nečekané výdaje – rozbitou pračku nebo výpadek práce. OSVČ musí navíc počítat s věcmi, které jsou předem jisté, jen není jisté přesně kdy a kolik: čtvrtletní nebo roční doplatek na pojištění, daňové vyrovnání po podání přiznání, slabší sezóna nebo pozdě platící odběratel. Tahle část rezervy není „pro jistotu", je to peníze, které už v podstatě dlužíte státu nebo sami sobě za horší měsíc – jen jste je ještě neposlali.

2. Dva různé koše

• Rezerva na odvody – záloha na doplatek pojistného a na daň z přiznání. Tahle část je prakticky jistá, jen se neplatí měsíčně.
• Provozní a osobní rezerva – polštář pro slabší měsíc, pozdě zaplacenou fakturu nebo výpadek zakázky. Tahle část je nejistá co do výše i termínu, ale dřív nebo později přijde.

Když se oba koše smíchají do jednoho čísla na účtu, snadno se stane, že peníze na daň „utratíte" dřív, než přijde datum splatnosti – a pak chybí přesně ve chvíli, kdy je potřebujete nejvíc.

3. Kolik si odkládat

Přesné číslo závisí na výdajovém paušálu nebo skutečných nákladech a na tom, jak moc váš příjem kolísá, ale jako výchozí bod funguje jednoduché pravidlo:

• 15 až 20 % z každé přijaté platby na zálohy a daň – u paušálních výdajů spíš blíž k 20 %, u skutečných nižších nákladů může stačit méně.
• Jeden až dva měsíce provozních a osobních výdajů jako provozní polštář, u sezónních oborů klidně tři.

Obě čísla se počítají zvlášť a nesčítají se do jedné položky – každé řeší jiný problém a v jiné chvíli.

4. Modelový příklad

Ilustrativní čísla: kadeřnice v najatém křesle má měsíční příjem na účtu kolem 35 000 Kč. Na zálohy a rezervu na daň si odkládá 20 % z každé platby, tedy 7 000 Kč měsíčně – ty putují na oddělený účet a nesahá na ně. Provozní polštář ve výši jednoho měsíce výdajů (asi 15 000 Kč) si buduje postupně po 1 500 Kč měsíčně, dokud ho nenaplní. Když pak přijde čtvrtletní doplatek pojistného nebo měsíc s menší tržbou, řeší to z odložených peněz – ne z nové půjčky.

5. Kam rezervu ukládat

• Oddělený účet, ne hotovost ani podnikový účet – jinak se peníze snadno „rozpustí" v běžném provozu.
• Okamžitě dostupné, ne investované – rezerva na daň nebo slabší měsíc nemá řešit zhodnocení, ale dostupnost přesně ve chvíli, kdy je potřeba.
• Automatický převod po každé platbě – pokud se odkládání děje ručně až na konci měsíce, obvykle na něj nezbyde.

6. Co dělat, když rezerva zatím neexistuje

Pokud rezerva ještě není vybudovaná a mezitím přijde splatná záloha nebo zakázka, na jejíž rozjezd nemáte z čeho vzít, nejde o selhání – jen o to řešit to vědomě. Krátkodobá potřeba proti konkrétní očekávané platbě je popsaná v článku o kapitálové mezeře OSVČ. Než si o cokoliv zažádáte, ověřte si i kolik si bezpečně můžete dovolit splácet, a pokud zjistíte, že řešíte víc závazků najednou, přečtěte si, jak poznat zadlužení u více věřitelů najednou.

7. Jak rezervu udržet, i když ji jednou použijete

Rezerva není jednorázový cíl, ale návyk. Po každém čerpání (na daň, na slabší měsíc) ji co nejdřív znovu doplňte na cílovou výši, dřív než řešíte cokoliv jiného. Pokud se vám to opakovaně nedaří a rezerva se nestíhá obnovit, než ji zase potřebujete, je to signál, že procentní částka na odkládání je nastavená níž, než odpovídá realitě podnikání, a stojí za to ji zvýšit.

Až budete vědět, kolik si bezpečně odkládat, pomůže porovnat to i s tím, kolik si na IČO reálně můžete půjčit, nebo projít kompletní průvodce půjčkou na IČO. Konkrétní podmínky najdete v ceníku, zásady odpovědného poskytování pak v části o zodpovědném půjčování.

Text má informativní charakter a nenahrazuje individuální finanční ani daňové poradenství.

Podobné téma: co dělat, když vám peníze chybí kvůli časovému rozdílu mezi fakturací a platbou, si rozebíráme v článku kapitálová mezera OSVČ. Pokud vám i přes rezervu jednou peníze nevyjdou přesně na jednu splátku, přečtěte si i srovnání prodloužení půjčky a nové půjčky jinde.